dobíjet se
[dobiːjet se]
(3. j. -jí se, 3. mn. -její se, -jí se, rozk. -jej se, čin. -jel se, podst. jm. -jení (se))
sloveso nedokonavé
1. (co se dobíjí {odkud; jak; čím})
doplňovat se elektrickou energií:
Telefon se dobíjí.
Baterie se dobíjí přes USB kabel.
Elektroskútr se dobíjel ze sítě.
Akumulátor se při jízdě automaticky dobíjí.
2. kolokviální vyšší
čerpat nové síly a energii:
Dobíjím se sportem.
Chodím se dobíjet do lesa.
Když je vyčerpaná, dobíjí se čokoládou.
3. (kdo se dobíjí kam)
násilím, silou vnikat, dostávat se do uzavřeného, ohrazeného prostoru syn. dobývat se:
Někdo se začal dobíjet do pokoje.
dokonavé k 1–3 → dobít se 1–3
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[dobiːjet se]
(3. j. -jí se, 3. mn. -její se, -jí se, rozk. -jej se, čin. -jel se, podst. jm. -jení (se))
sloveso nedokonavé
1. (co se dobíjí {odkud; jak; čím})
doplňovat se elektrickou energií:
Telefon se dobíjí.
Baterie se dobíjí přes USB kabel.
Elektroskútr se dobíjel ze sítě.
Akumulátor se při jízdě automaticky dobíjí.
2. kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(kdo se dobíjí {čím})Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
čerpat nové síly a energii:
Dobíjím se sportem.
Chodím se dobíjet do lesa.
Když je vyčerpaná, dobíjí se čokoládou.
3. (kdo se dobíjí kam)
násilím, silou vnikat, dostávat se do uzavřeného, ohrazeného prostoru syn. dobývat se:
Někdo se začal dobíjet do pokoje.
dokonavé k 1–3 → dobít se 1–3
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)